Coryphee XXV.
1. 9. 2007
Další díl seriálu povídek ze světa World of Warcraft. Po menší přestávce se můžete opět těšit na příběhy z "života" undead Coryphee.
Spiri potřásl hlavou na znamení nesouhlasu. "Ale kdepak maličká, stála si přece vedle mě. Ty si na nic nepamatuješ?" pokračoval v řeči a čistil si svoji zbroj. Zapřemýšlela jsem o jeho slovech a v tom mi to došlo. Ovládla jsem tělo toho trolla! Nějakým způsobem jsem mu vlezla do hlavy a získala kontrolu jak nad jeho mozkem, tak i tělem. Hlavou mi pobíhalo tisíce vzpomínek, které mně nepatřily. Chytla jsem za hlavu, která třeštila neuvěřitelným způsobem. Snažila jsem se postavit, ale motala jsem tak, že jsem opět upadla na zem. Další a další vlna vzpomínek cizí mysli mě donutila zvracet. Teplé žaludeční šťávy mi tekly z úst, křeče v břichu postupně zesilovaly a polevovaly. Nakonec to skončilo tak rychle, jako začalo.
Zvedla jsem hlavu a Spiri se na mě starostlivě díval. "Jsi v pořádku?" zeptal se mě medovým hlasem a pomohl mi vstát, nehledě na svoje zranění, které si tím způsobil. Opřela jsem se o něj, dala si svoji hlavu na jeho rameno a pustila se do tichého a krátkého pláče. Netušila jsem, co všechno moje síla sebou přinese a vzpomínky na již mrtvou trollí rodinu mi byly stejně blízké a zároveň cizí, jako vzpomínky na mou. "Život není žádné peříčko, kdo chce přežít, musí bojovat." vybavila se mi najednou slova, která často říkal můj otec. Otřela jsem si obličej a omluvně se podívala na Spiriho, který si léčil ošklivou ránu na rameni, kde jsem se opřela.
Pohlédla jsem na Spiriho a uvědomila si, že věrnějšího přítele už ve svém živote určitě nenajdu. Jako by vycítil má slova, pousmál se na mě, sebral svoje kladivo a společně jsme vykročili hlouběji do pevnosti. Prošli jsme spolu ještě několika těžkými ai lehčími boji, až jsme se dostali k prvnímu z našich cílů. Překvapivě to byl Theka the Martyr, jelikož podle plánku s jeho pozicí měl být až druhý. Vyčkávali jsme se Spirim na ten správný okamžik a pak se rychle vydali k němu. Bohužel nás spatřil a všimla jsem si, jak se mezi jeho rukama začíná hromadit energie potřebná pro seslání kouzla. Spiri si toho naštěstí všiml také a tak bleskově vrhnul po Thekovi zelený plamen. Viděla jsem toto kouzlo už několikrát a sama pro sebe se ušklíbla. Stalo se to, co většinou. Zelený plamen narazil do postavy a v tom okamžiku se po jejím těle rozběhlo pár krátkých blesků, které vysály energii na připravované kouzlo.
Troll na nás naštvaně pohlédl a pustil se o to s větší vervou do boje. Navíc z poza rohu přiběhly dva strážní, takže se to ještě více zkomplikovalo. Jednoduchým znamením jsem dala Spirimu na vědomí, že se o ně postarám, ať zatím zabaví náš hlavní cíl. S řevem jsem se pustila do přibíhajících trollů. Jeden z nich se zastavil a tak jsem věnoval všechnu pozornost tomu druhému. Dvě rychlé kletby a zpomalovací modrý paprsek z něj braly život, zatímco mě a Spiriho léčil. Uskočila jsem stranou před jeho obrovskou sekerou srazila ho na zem svojí zlobou. Zelenočerná koule mu utrhla levou nohu a kus boku, takže se začal zmítat ve smrtelných křečích. V tom okamžiku mi projela ostrá bolest levou paží a já se otočila skoro kolem celé své osy. Z předloktí mi trčel šíp, který sice prošel skrz na skrz, ale zůstal v ráně. Další šíp mě minul jen o vlásek, úplně jsem cítila jeho mihnutí okolo své hlavy.
Rychle jsem nahodila štít, do kterého se zakousl další z vystřelených šípů. Už jsem nečekala a zaútočila. Tentokráte jsem nechala trpět umírajícího trolla déle a vychutnávala si jeho strach a tu bolest, která z něj pulsovala do okolí. Otočila jsem se ke Spirimu. Nebyl na tom zrovna nejlépe, snažil se vyléčit, ale dotírající troll mu nedával šanci. Rychle jsem nahodila bublinu na Spiriho a soustředila se na své kouzlo. Dala jsem do něj co nejvíce zloby to šlo. Spiri si konečně nahodil léčivý plamen, těsně předtím, než se troll probil skrz a já mu vrhla přímo do obličeje svůj vztek. K mému velkému překvapení se naprosto nic nestalo. Možná jsem viděla i úšklebek na tváři trolla a tak zkusila svoje kletby i paprsek. Všechno bez účinku a tak jsem začala panikařit. Navíc poslední ranou srazil troll Spiriho na zem. Rozpřáhl se svou holí k tvrdé a smrtící ráně, zatímco já jsem tam jen tak bezmocně stála.
Spiri potřásl hlavou na znamení nesouhlasu. "Ale kdepak maličká, stála si přece vedle mě. Ty si na nic nepamatuješ?" pokračoval v řeči a čistil si svoji zbroj. Zapřemýšlela jsem o jeho slovech a v tom mi to došlo. Ovládla jsem tělo toho trolla! Nějakým způsobem jsem mu vlezla do hlavy a získala kontrolu jak nad jeho mozkem, tak i tělem. Hlavou mi pobíhalo tisíce vzpomínek, které mně nepatřily. Chytla jsem za hlavu, která třeštila neuvěřitelným způsobem. Snažila jsem se postavit, ale motala jsem tak, že jsem opět upadla na zem. Další a další vlna vzpomínek cizí mysli mě donutila zvracet. Teplé žaludeční šťávy mi tekly z úst, křeče v břichu postupně zesilovaly a polevovaly. Nakonec to skončilo tak rychle, jako začalo.
Zvedla jsem hlavu a Spiri se na mě starostlivě díval. "Jsi v pořádku?" zeptal se mě medovým hlasem a pomohl mi vstát, nehledě na svoje zranění, které si tím způsobil. Opřela jsem se o něj, dala si svoji hlavu na jeho rameno a pustila se do tichého a krátkého pláče. Netušila jsem, co všechno moje síla sebou přinese a vzpomínky na již mrtvou trollí rodinu mi byly stejně blízké a zároveň cizí, jako vzpomínky na mou. "Život není žádné peříčko, kdo chce přežít, musí bojovat." vybavila se mi najednou slova, která často říkal můj otec. Otřela jsem si obličej a omluvně se podívala na Spiriho, který si léčil ošklivou ránu na rameni, kde jsem se opřela.
Pohlédla jsem na Spiriho a uvědomila si, že věrnějšího přítele už ve svém živote určitě nenajdu. Jako by vycítil má slova, pousmál se na mě, sebral svoje kladivo a společně jsme vykročili hlouběji do pevnosti. Prošli jsme spolu ještě několika těžkými ai lehčími boji, až jsme se dostali k prvnímu z našich cílů. Překvapivě to byl Theka the Martyr, jelikož podle plánku s jeho pozicí měl být až druhý. Vyčkávali jsme se Spirim na ten správný okamžik a pak se rychle vydali k němu. Bohužel nás spatřil a všimla jsem si, jak se mezi jeho rukama začíná hromadit energie potřebná pro seslání kouzla. Spiri si toho naštěstí všiml také a tak bleskově vrhnul po Thekovi zelený plamen. Viděla jsem toto kouzlo už několikrát a sama pro sebe se ušklíbla. Stalo se to, co většinou. Zelený plamen narazil do postavy a v tom okamžiku se po jejím těle rozběhlo pár krátkých blesků, které vysály energii na připravované kouzlo.
Troll na nás naštvaně pohlédl a pustil se o to s větší vervou do boje. Navíc z poza rohu přiběhly dva strážní, takže se to ještě více zkomplikovalo. Jednoduchým znamením jsem dala Spirimu na vědomí, že se o ně postarám, ať zatím zabaví náš hlavní cíl. S řevem jsem se pustila do přibíhajících trollů. Jeden z nich se zastavil a tak jsem věnoval všechnu pozornost tomu druhému. Dvě rychlé kletby a zpomalovací modrý paprsek z něj braly život, zatímco mě a Spiriho léčil. Uskočila jsem stranou před jeho obrovskou sekerou srazila ho na zem svojí zlobou. Zelenočerná koule mu utrhla levou nohu a kus boku, takže se začal zmítat ve smrtelných křečích. V tom okamžiku mi projela ostrá bolest levou paží a já se otočila skoro kolem celé své osy. Z předloktí mi trčel šíp, který sice prošel skrz na skrz, ale zůstal v ráně. Další šíp mě minul jen o vlásek, úplně jsem cítila jeho mihnutí okolo své hlavy.
Rychle jsem nahodila štít, do kterého se zakousl další z vystřelených šípů. Už jsem nečekala a zaútočila. Tentokráte jsem nechala trpět umírajícího trolla déle a vychutnávala si jeho strach a tu bolest, která z něj pulsovala do okolí. Otočila jsem se ke Spirimu. Nebyl na tom zrovna nejlépe, snažil se vyléčit, ale dotírající troll mu nedával šanci. Rychle jsem nahodila bublinu na Spiriho a soustředila se na své kouzlo. Dala jsem do něj co nejvíce zloby to šlo. Spiri si konečně nahodil léčivý plamen, těsně předtím, než se troll probil skrz a já mu vrhla přímo do obličeje svůj vztek. K mému velkému překvapení se naprosto nic nestalo. Možná jsem viděla i úšklebek na tváři trolla a tak zkusila svoje kletby i paprsek. Všechno bez účinku a tak jsem začala panikařit. Navíc poslední ranou srazil troll Spiriho na zem. Rozpřáhl se svou holí k tvrdé a smrtící ráně, zatímco já jsem tam jen tak bezmocně stála.